Jak vychovat šťastné dítě? Tuto otázku si klade každý milující rodič. Odpověď musíme hledat sami, protože ani v rodině, ani ve škole, ani v ústavu nás to neučí. Knihy o tom, jak vychovat šťastné dítě, jsou však kupodivu obrovskou vzácností. Většina autorů knih o péči o děti nejenže nezná odpověď na tuto otázku, ale nechápe ani její podstatu. Věří (a nutí k tomu věřit i rodičům), že štěstí dítěte se skládá výhradně ze suchých plen, dětské výživy a plyšáků.
V naší touze dát dítěti „vše, co potřebuje“, nám často uniká to nejdůležitější – co potřebuje nejen k přežití, ale také k tomu, aby šťastně vyrostlo. Je běžné věřit, že dítě je pro mladou rodinu velkou zkouškou: pláče, v noci budí rodiče, a když se začne plazit a chodit, snaží se všechno rozbít a převrátit. Říkáme tomu „všechna miminka jsou taková“ a ani si nevšimneme, že kočka, která nikdy nečetla chytré knihy o péči o koťata, má mnohem méně koťat k pláči než naše lidská miminka.
Nejen, že neznáme a nechápeme skutečné potřeby našich dětí, ale navíc jsme zvyklí přesouvat odpovědnost za jejich zdraví, výchovu a bezpečnost na někoho jiného: děti rodíme v porodnicích, pokud onemocní , vezmeme je k lékaři, dáme na výchovu do školky a pak do školy. Ale ti, kterým naše děti důvěřujeme, také ne vždy vědí, co dítě potřebuje, aby bylo šťastné; dozvěděli se o tom i z knih, jejichž autoři vůbec netuší, o čem štěstí je.
Vzniká tak začarovaný kruh: každý si myslí, že ví, jak vychovat šťastné děti. Někteří o tom dokonce píší knihy. Ale ve skutečnosti o tom málokdo ví, mimo jiné proto, že je málo lidí, kteří vědí, jak – bez jakýchkoli knih, jen podle svého vnitřního instinktu – být šťastní a vychovávat své děti šťastné.
Přesně takové potkal Jean Ledloff, autor knihy, kterou držíte v rukou. Navíc, když s nimi žila dva a půl roku, pochopila, jak se jejich výchova dětí liší od naší, pochopila, proč jejich děti vyrůstají šťastně a ti naši zůstávají na celý život „obtížnými puberťáky“. Když si to uvědomila, napsala o tom knihu – knihu o tom, jak vychovat šťastné děti. Slavný psycholog John Holt o ní řekl: “Pokud existuje kniha, která by mohla zachránit svět, pak je tato kniha před vámi.” Tato slova nejsou přehnaná, protože všechny ty nejstrašnější problémy lidstva – války, zločiny, sebevraždy; chudoba, hlad, nemoc; deprese, drogová závislost a alkoholismus; znečišťování a ničení přírody je pouze projevem vnitřních potíží moderního člověka. A jelikož štěstí či neštěstí začíná na stejném místě, kde začíná nový život – narozením a výchovou dítěte, pak správným zacházením s dětmi jim nejen zajistíme psychickou pohodu na celý život, ale vezmeme i první a nejdůležitější krok k radostnějšímu životu a lidské společnosti, ke světu bez násilí a utrpení.
Dnes už jsme skoro zapomněli, že schopnost správně vychovávat děti je od přírody vlastní každému z nás. Jean Ledloff nám to připomíná. Můžeme naslouchat svým vlastním mateřským a otcovským instinktům, slyšet je a následovat je. Jen tak můžeme pochopit, co od nás naše děti očekávají, jen tak je můžeme vychovat šťastné.
O tom, jak se můj pohled na život dramaticky změnil
Přestože tato kniha není zábavným příběhem, ale výzvou k zamyšlení, rád bych řekl něco málo o svém životě a dal čtenáři představu o tom, jak jsem pochopil princip kontinuity či kontinuity. Možná mi tento příběh pomůže vysvětlit, proč se můj pohled na svět tak liší od Američanů, se kterými jsem vyrůstal.
Když jsem se vydal do džungle Jižní Ameriky, neměl jsem ani ponětí o principu následnictví; Zajímal jsem se o Indiány a v duši jsem měl jen mlhavý pocit, že mě možná čeká důležitý objev. Při mé první cestě do Evropy, ve Florencii, mě dva Italové pozvali na výpravu za diamanty do Venezuely, do oblasti jednoho z přítoků Orinoka, řeky Caroni. Pozvání bylo tak nečekané, že jsem měl jen dvacet minut na rozmyšlenou, přípravu a balení. Spěchal jsem do hotelu, pak na nádraží a naskočil do již odjíždějícího vlaku.
Kniha vypráví příběh hlavního hrdiny, který na své cestě čelí různým výzvám a překážkám. Po cestě potkává mnoho vedlejších postav, které hrají v příběhu důležité role. Prostřednictvím zážitků hlavního hrdiny kniha zkoumá témata jako láska, ztráta, naděje a odolnost. Když hlavní hrdina překonává své obtíže, získává cenné životní lekce a roste jako člověk. Kniha končí koncem, který spojuje témata a dějové linie probírané v průběhu příběhu. Celkově je kniha poutavým a podnětným čtením, které jedinečným a smysluplným způsobem zkoumá lidskou zkušenost.
| Žánry: | Vědecká literatura, Psychologie, Pedagogika, Dětská psychologie |
| Série: | Psychologie pro život |
| Celkem stran: | 67 |
| ISBN: | 5-85297-058-1 |
| Rok: | 2003 |
Jak vychovat šťastné dítě čtěte online zdarma
Kniha amerického psychoterapeuta J. Ledloffa se bude hodit psychologům, pedagogům, rodičům – všem, kdo si položí otázku: jak vychovat šťastné dítě.
J. Ledloff strávil dva a půl roku v kmenech jihoamerických indiánů, kde ve vztazích dospělých a dětí panuje naprostá harmonie, která v civilizované společnosti tolik chybí. J. Ledloff došel k závěru, že pokud se budeme k dětem chovat tak, jak to dělali naši předkové po tisíce let, budou naše děti klidné a šťastné.
Tato kniha je o tom, jak je důležité při výchově dítěte naslouchat vlastní intuici a ne radám „odborníků“ v oblasti péče o dítě.
Jean Ledloff
Překlad z angličtiny od Leonida a Iriny Sharashkinových
Série “Psychologie pro život”
Genesis, 2003
Klasika ve vývoji dítěte
KONCEPCE CONTINUUM
Hledání ztraceného štěstí
Jean Liedloffová
Kniha Merloyda Lawrence
Addison Wesley Publishing Company
Pokud existuje kniha, která by mohla zachránit svět, pak je tato kniha před vámi.
Jak vychovat šťastné dítě? Tuto otázku si klade každý milující rodič. Odpověď musíme hledat sami, protože ani v rodině, ani ve škole, ani v ústavu nás to neučí. Nicméně kupodivu knihy o tom, jak vychovávat dítě šťastný, – obrovská vzácnost. Většina autorů knih o péči o děti nejenže nezná odpověď na tuto otázku, ale nechápe ani její podstatu. Věří (a nutí rodiče, aby tomu věřili), že štěstí dítěte se skládá výhradně ze suchých plen, dětské výživy a plyšáků.
V naší touze dát dítěti „vše, co potřebuje“, nám často uniká to nejdůležitější – co potřebuje nejen k přežití, ale také k tomu, aby šťastně vyrostlo. Je běžné věřit, že dítě je pro mladou rodinu velkou zkouškou: pláče, v noci budí rodiče, a když se začne plazit a chodit, snaží se všechno rozbít a převrátit. Říkáme tomu „všechna miminka jsou taková“ a ani si nevšimneme, že kočka, která nikdy nečetla chytré knihy o péči o koťata, má mnohem méně koťat k pláči než naše lidská miminka.
Nejen, že neznáme a nechápeme skutečné potřeby našich dětí, ale navíc jsme zvyklí přesouvat odpovědnost za jejich zdraví, výchovu a bezpečnost na někoho jiného: děti rodíme v porodnicích, pokud onemocní , vezmeme je k lékaři, dáme na výchovu do školky a pak do školy. Ale ti, kterým naše děti důvěřujeme, také ne vždy vědí, co dítě potřebuje, aby bylo šťastné; dozvěděli se o tom i z knih, jejichž autoři vůbec netuší, o čem štěstí je.
Vzniká tak začarovaný kruh: každý si myslí, že ví, jak vychovat šťastné děti. Někteří o tom dokonce píší knihy. Ale ve skutečnosti o tom málokdo ví, mimo jiné proto, že je málo lidí, kteří vědí, jak – bez jakýchkoli knih, jen podle svého vnitřního instinktu – být šťastní a vychovávat své děti šťastné.
Přesně takové potkal Jean Ledloff, autor knihy, kterou držíte v rukou. Navíc, když s nimi žila dva a půl roku, pochopila, jak se jejich výchova dětí liší od naší, pochopila, proč jejich děti vyrůstají šťastně a ti naši zůstávají na celý život „obtížnými puberťáky“. Když si to uvědomila, napsala o tom knihu – knihu o tom, jak vychovat šťastné děti. Slavný psycholog John Holt o ní řekl: “Pokud existuje kniha, která by mohla zachránit svět, pak je tato kniha před vámi.” Tato slova nejsou přehnaná, protože všechny ty nejstrašnější problémy lidstva – války, zločiny, sebevraždy; chudoba, hlad, nemoc; deprese, drogová závislost a alkoholismus; znečišťování a ničení přírody je pouze projevem vnitřních potíží moderního člověka. A jelikož štěstí či neštěstí začíná na stejném místě, kde začíná nový život – narozením a výchovou dítěte, pak správným zacházením s dětmi jim nejen zajistíme psychickou pohodu na celý život, ale vezmeme i první a nejdůležitější krok k radostnějšímu životu a lidské společnosti, ke světu bez násilí a utrpení.
Dnes už jsme skoro zapomněli, že schopnost správně vychovávat děti je od přírody vlastní každému z nás. Jean Ledloff nám to připomíná. Můžeme naslouchat svým vlastním mateřským a otcovským instinktům, slyšet je a následovat je. Jen tak můžeme pochopit, co od nás naše děti očekávají, jen tak je můžeme vychovat šťastné.
Leonid Šarashkin
Kapitola první. O tom, jak se můj pohled na život dramaticky změnil
Seznámení s indiány Latinské Ameriky. Objev principu nástupnictví
Přestože tato kniha není zábavným příběhem, ale výzvou k zamyšlení, rád bych řekl něco málo o svém životě a dal čtenáři představu o tom, jak jsem pochopil princip kontinuity či kontinuity. Možná mi tento příběh pomůže vysvětlit, proč se můj pohled na svět tak liší od Američanů, se kterými jsem vyrůstal.
Když jsem se vydal do džungle Jižní Ameriky, neměl jsem ani ponětí o principu následnictví; Zajímal jsem se o Indiány a v duši jsem měl jen mlhavý pocit, že mě možná čeká důležitý objev. Při mé první cestě do Evropy, ve Florencii, mě dva Italové pozvali na výpravu za diamanty do Venezuely, do oblasti jednoho z přítoků Orinoka, řeky Caroni. Pozvání bylo tak nečekané, že jsem měl jen dvacet minut na rozmyšlenou, přípravu a balení. Spěchal jsem do hotelu, pak na nádraží a naskočil do již odjíždějícího vlaku.





