Ptačí chřipka je virová infekce ptáků s vysokou nakažlivostí, která se u nich může vyskytnout jak asymptomaticky, tak způsobit smrt. V posledních letech se jeden z kmenů ptačí chřipky stal pro člověka patogenní. Přenašeči infekce jsou většinou volně žijící ptáci (vodní ptactvo – husy, kachny), kteří prakticky neonemocní, ale mají tendenci migrovat z místa na místo a přenášet tak viry na velké vzdálenosti. Domácími druhy ptáků vnímavých k infekci virem ptačí chřipky jsou kuřata, krůty.
Ptačí chřipka se poprvé stala známou v roce 1997, kdy bylo v Hongkongu zaznamenáno propuknutí nemoci mezi lidmi se smrtelnými následky až 60 %. Virus H5N1 se poté rozšířil z Asie do Evropy a Afriky. V Rusku byla ptačí chřipka A (H5N1) u ptáků v předchozích letech zaznamenána v Novosibirsku, Kurganu, Čeljabinsku, Tambově, Tulských oblastech a na Altaji. Před pár lety zemřelo na nebezpečnou nemoc v oblasti Astrachaň více než 200 labutí. Dříve se ptačí chřipka pravidelně šířila v západní Evropě. V roce 2003 bylo v Nizozemsku hlášeno propuknutí ptačí chřipky typu A (H7N7), při kterém onemocnělo 89 lidí, jeden zemřel na plicní komplikaci.
Epidemická situace v roce 2013: V dubnu 2013 bylo v Číně registrováno ohnisko ptačí chřipky A (H7N9), při kterém onemocnělo asi 130 lidí (zemřelo 32 lidí). Podle WHO byly v srpnu až září 2013 hlášeny případy ptačí chřipky u drůbeže na farmách v Itálii, u kterých byl zjištěn vysoce patogenní kmen H7N7. Kvůli vypuknutí ptačí chřipky je poraženo několik set tisíc ptáků. Tento kmen viru s určitou mutací se může stát patogenní pro člověka. Také v této době byl zaznamenán případ ptačí chřipky u jednoho zaměstnance farmy. V tomto ohledu hlavní státní sanitář G.G. Onishchenko instruoval epidemiology, aby informovali veřejnost o této epidemické situaci, a zdravotnické pracovníky, aby byli více pozorní k pacientům se SARS přijíždějícím z Itálie. Nedávno se také v Číně objevil kmen viru chřipky A (H7N9) vysoce patogenní pro člověka.
Příčiny ptačí chřipky
Virus ptačí chřipky patří do čeledi Ortomyxoviridae, viry chřipky typu A. Struktura viru je složitá. Jde o virus obsahující RNA, ve vnějším obalu jsou známy dva proteiny – hemaglutinin (funkce navázání viru na cílovou buňku hostitele, dále tvorba protilátek včetně ochranných, tedy tvorba imunity) a neuraminidáza (funkce pronikání viru do cílové buňky a replikace viru uvnitř buňky). Dosud bylo studováno několik podtypů hemaglutininu a neuraminidázy, čímž se rozlišily různé antigenní typy viru ptačí chřipky. Antigenní typ H7N7 je schopen způsobit tzv. “slepičí mor” a H5N1 – totální smrt kuřat. Právě tyto dva typy jsou pro drůbež vysoce patogenní (100% úmrtnost ptáků do 48 hodin). Existují také nízkopatogenní kmeny (ptáci jsou buď přenašeči infekce, nebo ji přenášejí v mírné formě).
Virus ptačí chřipky
Jaká je patogenita viru ptačí chřipky pro člověka? Předchozí roky ukázaly, že viry H5N1 a H7N7 rychle mutují, což výrazně ovlivnilo jejich vlastnosti. Nyní snadno opouštějí ptačí populaci, procházejí tělem prasete a šíří se mezi lidmi, u kterých jsou stále častěji diagnostikovány těžké formy infekce a také fulminantní průběh s fatálním koncem.
Zdroj infekce – volně žijící vodní ptactvo (kachny, husy) a drůbež (kuřata, krůty). Virus se nachází ve střevech a je vylučován stolicí.
Smrt drůbeže na ptačí chřipku
Infekční mechanismus – aerogenní (cesta – vzduchem). Většina lidských případů ptačí chřipky je způsobena skutečným kontaktem s nemocným ptákem (živým nebo mrtvým). Nebyl hlášen žádný přenos viru z člověka na člověka.
Příznaky ptačí chřipky u lidí
Délka inkubační doby (od okamžiku infekce do nástupu příznaků) u chřipky A (H5N1) častěji se však může pohybovat od 1 do 8 dnů, ve vzácných případech až 2 týdny.
Příznaky onemocnění lze seskupit do několika klinických syndromů:
1) infekčně-toxický; 2) respirační; 3) gastrointestinální.
Počátek ptačí chřipky je vždy akutní, což souvisí s její vysokou patogenitou pro člověka. Objevuje se ohromující zimnice, výtok z nosu, bolest v krku, bolest svalů. Poměrně často jsou nemocní rušeni poruchou židle až vodnatým, často opakovaným zvracením. Nejstálejším příznakem je zvýšení tělesné teploty na 38-40º a od prvního dne onemocnění je okamžitě vysoká. O den později se objevuje respirační syndrom: často vzniká primární virová pneumonie (pacient má výrazný kašel s čirým sputem, někdy s příměsí krve, rychle se připojí dušnost). Při poslechu – těžké dýchání a vlhké chrochtání.
Při pořizování rentgenových snímků hrudník, již na počátku onemocnění se nacházejí mnohočetné, někdy rozsáhlé zánětlivé infiltráty, jejichž zvláštnost je v rychlém splynutí a rozšíření mimo primární ohnisko zánětu; někdy laloky.
Další vývoj onemocnění vede k rozvoji komplikací: respirační selhání a syndrom akutní respirační tísně (ARDS). ARDS je doprovázeno výrazným celkovým zánětem plicní tkáně, těžkými respiračními poruchami, nedostatkem kyslíku a rozvojem plicního edému. Často je vývoj takové komplikace pro pacienta fatální.
Syndrom respirační tísně
v periferní krvi pacientů je určeno: poklesem leukocytů (< 2,10 • 109 / l), poklesem lymfocytů a trombocytů.
Projevem ptačí chřipky může být narušená funkce jater a ledvin, u více než třetiny pacientů dojde k akutnímu selhání ledvin. Hladiny ALT, AST a kreatininu v krvi stoupají.
Batolata (do 3 let) jsou velmi vážně nemocní. Často virus překročí hematoencefalickou bariéru a rozvine se encefalitida (zánět mozkové hmoty). Ke stávajícím potížím se přidává silná bolest hlavy se zvracením, možná porucha vědomí.
Rizikové faktory pro rozvoj těžké formy: pozdní vyhledání lékařské pomoci, zpočátku nízké hladiny leukocytů v krvi (imunodeficience), přítomnost doprovodných onemocnění.
Prognóza je většinou nepříznivá. Úmrtnost dosahuje Smrtící výsledek je obvykle pozorován ve druhém týdnu nemoci.
Imunita po infekci je typově specifická, krátkodobá. Je možné se znovu nakazit v jiné sezóně.
Diagnóza ptačí chřipky
Vzhledem k podobnosti příznaků ptačí chřipky A (H5N1) s příznaky běžné chřipky je obtížné stanovit správnou diagnózu na začátku onemocnění. Užitečné jsou zprávy o propuknutí chřipky A(H5N1) nebo úmrtí drůbeže v oblastech pacientů; kontakt s pacientem, u kterého byla potvrzena infekce virem chřipky A (H5N1), stejně jako neznámá akutní respirační virová infekce 7 dní před objevením prvních klinických příznaků; příjezd ze země, kde byla zaznamenána ohniska influenzy ptáků u drůbeže; i profesionální nákaza – veterináři, pracovníci drůbežárny.
Příznaky podezření na ptačí chřipku:
- Vysoká horečka, kašel a potíže s dýcháním od prvních dnů nemoci;
- Porucha stolice (při absenci hlenu a krve ve výkalech);
- Rychlé zvýšení závažnosti příznaků.
Konečné potvrzení ptačí chřipky A(H5N1) lze provést následujícími metodami:
- imunologické metody (imunofluorescenční analýza na H5 – antigen pomocí H5 monoklonálních protilátek nebo stanovení specifických H5 protilátek v párových sérech pacientů),
- molekulárně genetické (PCR pro A/H5) metody,
- virologické metody – izolace viru (pozitivní virová kultura na A/H5).
Léčba ptačí chřipky
1) Režimová opatření: všichni pacienti s podezřením na ptačí chřipku jsou hospitalizováni v nemocnici. Extrakt se provádí až po normalizaci teploty do 7 dnů.
2) Specifická léčba zahrnuje širokospektrá antivirotika:
oseltamivir nebo tamiflu, zanamivir nebo relenza, arbidol, algirem.
3) Symptomatická léčba: při vysoké teplotní reakci se používají antipyretika (paracetamol, nise, ibuprofen). Mají posilující účinek antivirové terapie.
Léky, které se NEPOUŽÍVAJÍ k léčbě chřipky A (H5N1): salicyláty (aspirin), analgin. Analgin a antigrippiny jsou kategoricky kontraindikovány pro léčbu ptačí chřipky.
Antibiotika jsou předepisována pouze v případě podezření na smíšenou povahu pneumonie (tj. virově-bakteriální). Při těžkém zánětu plic s hrozbou komplikací jsou předepsány hormonální léky.
Preventivní léčba nebo nouzová profylaxe. Jako prostředek nouzové prevence se doporučuje lék Amiksin, Cycloferon a další induktory interferonu. Účinnost induktorů interferonu je tím vyšší, čím dříve jsou předepsány. Doporučují se pro rizikové skupiny a zdravotnický personál v infekčních nemocnicích při péči a léčbě pacientů s chřipkovým zápalem plic.
Prevence ptačí chřipky
WHO doporučuje rutinní očkování proti chřipce v oblastech, kde je ptačí chřipka endemická. Děje se tak proto, aby se do jednoho člověka nedostaly dva patogenní kmeny viru chřipky typu A, což ovšem způsobí bleskový průběh ptačí chřipky.
Mezi rizikové skupiny očkování patří:
- Kontakty s drůbeží nebo drůbežími farmami podezřelými z nákazy ptačí chřipkou (H5N1).
- Zdravotníci pracující s pacienty s chřipkou H5N1.
Specifická vakcína proti ptačí chřipce dosud nebyla k dispozici pro široké použití v běžné populaci.
Chemoprofylaxe ptačí chřipky se provádí předepsáním induktorů interferonu (cykloferon a amixin), algirem, rimantadin, arbidol a oseltamivir (Tamiflu) jako antivirotika. Všechny kontakty v ohnisku ptačí chřipky, stejně jako pracovníci farmy, podléhají prevenci.
V současnosti je hlavním problémem možnost přenosu viru z člověka na člověka. To povede k rozvoji vážné a rozsáhlé pandemie ptačí chřipky, která ve svém rozsahu postihne mnoho zemí a kontinentů.
